Původní stav bytu nebyl kdovíjaký. Představte si panelákové 3+1 ze 70. let, klasický obdélník 6×12 metrů, umakartové jádro, o něco mladší kuchyňská linka, na podlahách lino, dřevěná okna a polorozbité skleněné dveře. Prostě krása.
Fotky původního bytu:
V sobotu 23. ledna jsme začali s prvními pracemi na zlepšení a přípravu pro bourací práce. Od 29. ledna jsme pak zahájili bourání – nechali jsme v sobotu 30.1. přivézt první kontejner na suť, byly toho dobré 4 m3 a nestačilo to.
Rozhodli jsme se pořídit si vlastní bydlení. Mezi podnájmem a vlastnictvím nemovitosti se ovšem nachází několik stádií – různě dlouhých, nervy vysilujících i příjemných. Nemluvě o rekonstrukci a vybavení.
Nejprve několik slov úvodem. S přítelkyní jsme se už poněkolikáté stěhovali a usmysleli jsme se, že už takto více nechceme. Po mnoha měsících jsme se dostali na prohlídku bytu, který téměř z oka vypadl bytu zamítnutému pro nedostatek našetřených financí. Na stejném sídlišti, jen byl v domě o 300 metrů jinde.
Po přibližně 20 prohlídkách a 2 téměř podepsaných rezervačních smlouvách jsme už ani nedoufali, že vše dopadne v pořádku. Nyní jsem již majitelem bytu i v oficiálních rejstřících, tak můžu proces s poněkud menšími nervy sepsat a poradit tak i jiným.
Papírování se v mém případě odehrávalo na několika frontách:
Celý proces trval téměř přesně 4 měsíce, ale myslím si, že se dal zvládnout i za podstatně kratší dobu, řekněme 2,5 měsíce.
Bryan Caplan, americký profesor ekonomie a zanícený bloger na téma ekonomie a filosofie, se u příležitosti svých 40. narozenin zamýšlí nad 40 věcmi, které se doposud naučil. Je to velmi zajímavé čtení, odkaz zde.
V desátém bodě u kapitoly “Filosofie” uvádí jako velmi zajímavý text Epikurea o štěstí v životě, odkaz zde. Text je to velmi hutný, psaný archaicky, ale přesto velmi silný. Stojí za to věnovat mu chvíli, i za cenu listování ve slovníku..
Přemýšlíte o tom, že byste se naučili tento zajímavý jazyk? Na internetu existují stovky stránek, které se věnují tomuto třetímu nejpoužívanějšímu jazyku světa. Některé z nich naleznete níže.
U audio materiálů se nezapomeňte u odkazů podívat, zda jsou v evropské (španělské) nebo latinskoamerické španělštině. Rozdíly ve výslovnosti jsou velmi velké..
Základní rozcestník audio odkazů pro 37 jazyků, ze kterého jsem čerpal. Na výběr je zde obrovské množství zdrojů, jak v evropské, tak latinskoamerické španělštině a vlastně i jiných jazyků..
Pokud chcete poslouchat mluvenou španělštinu v základních situacích, na této stránce naleznete několik rozhovorů namluvených Chilany, tedy s latinskoamerickou výslovností.
Několik zajímavých podcastů s rozhovory o knihách, s úryvky z knih a dalšími zajímavostmi nejen z literatury. Výslovnost evropská. Podcasty jsou doplňkem webu http://spanish-podcast.com/ .
Podobnou službu s podcasty nabízí i server Notes in Spanish, na výběr máte tři úrovně (začátečník, mírně pokročilý, velmi pokročilý) a témata jsou jak z běžného života, tak například z historie, politiky apod. V evropské španělštině.
Server rojasspanish.com nabízí začátečníkům i pokročilým možnost trénovat si poslech na příbězích ve formě blogu, reflektující aktuální dění, zážitky nebo roční dobu. V evropské španělštině.
Baskické rádio Ayala, pro fajnšmekry 🙂
Zajímalo vás někdy, jaké knížky jsou veřejností hodnoceny jako nejlepší? Které knihy opravdu stojí za to si přečíst?
Britský deník The Guardian spojil do jednoho dokumentu nejčtenější, nejpůjčovanější a nejvíce propagované knihy, výsledný seznam je k dispozici zde.
Asi nikoho nepřekvapí, že nejčasteji zmiňovanými tituly jsou 1984, Hlava 22, Zločin a trest, Jako zabít ptáčka nebo Velký Gatsby. Milým překvapením jsou ovšem také zmínky o Stopařově průvodci galaxií, zajímavé jsou rovněž přední umístění Pána prstenů nebo Harryho Pottera.
Pokud hledáte inspiraci pro výběr země nebo světadílu, který byste rádi prozkoumali, může Vám pomoci kamarád, internetový cestopis nebo agentura. Existuje ovšem také mezinárodní organizace, která se snaží o zachování kulturního dědictví a propagaci a finanční podporu těch nejzajímavějších míst světa.
Jmenuje se UNESCO (zkratka od United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, česky Vzdělávací, vědecká a kulturní organizace při Organizaci spojených národů) a ve své databázi má momentálně 890 míst, která z nějakého důvodu stojí za to vidět. V Česku se v poslední době nechvalně “proslavila” hodnotící zprávou, ve které přemýšlí o vyškrtnutí Prahy ze seznamu světového dědictví kvůli stavbě mrakodrapů, případně silničního okruhu s mostem přes Vltavu.
Kompletní seznam památek naleznete zde, UNESCO vede i seznam památek v ohrožení (zde) – takže pokud chcete stihnout vidět tato místa než z povrchu Země zmizí, měli byste si pospíšit.