Od loňského června se mi v poznámkách nashromáždilo několik nápadů na články a taky několik odkazů na zajímavé internetové stránky. Rozhodl jsem se konečně je sem postupně dopsat. Doba, kdy se člověk má učit, je totiž (jak všichni dobře víme) ideálním obdobím pro dělání čehokoliv jiného – od čtení po úklid domu 🙂
Kdysi jsem se zmiňoval o své neochotě jezdit metrem. Nepopírám rychlost, s jakou hravě překonává vzdálenosti a spojuje tak protilehlé části města. Zjistil jsem, že mi totiž vadí veškerý ztracený čas, který strávím v podzemních chodbách. Cesta útrobami tunelů totiž leckdy sebere delší časový úsek než samotná jízda metrem do cílové stanice. Třeba na přestup na Můstku počítají internetové jízdní řády 5 minut, i když si myslím, že zrovna tyto tunely nepatří k nejdelším. A úplně nejhorší jsou pomalé eskalátory.
Linka B je nejhlouběji v absolutních číslech, některé stanice “áčka” hluboko proti povrchu, takže připomínají “vchod do dolů v Morii”. Chápu, že z důvodu bezpečnosti chtějí úředníci z Evropské Unie omezovat kde co a dopřát nám tak trénink fyzické kondice při vyšlapávání schodů, ale přijde mi to jako absurdnost. Zvláště když to znamená zpomalovat to, co už teď jezdí pomalu.
Seznam navrhovaných ukrutně pomalých eskalátorů bych momentálně viděl takto:
Náměstí republiky, v podstatě kterékoli z vestibulu na povrch
Nádraží Holešovice
Palmovka, na zastávky autobusů
Hradčanská
Naposledy mě takto vytočily pojízdné schody na Náměstí republiky, z vestibulu k divadlu Hybernia, tam bych snad stihl uplést ponožku.. A to mě přivedlo na myšlenku – co dalšího lze při cestě po schodech provádět. Kromě známeho vybíhání schodů jedoucích dolů mne dále napadlo:
- postavit se vedle někoho v obleku a přesvědčit je, aby investovali do vašeho projektu (prostě takový “elevator pitch”, ale na eskalátorech),
- získat telefonní číslo té hezké dívky stojící vedle vás,
- totéž jako bod 2, ale s dívkou v protisměru,
- sednout si na schody a “kempovat” (obzvláště vhodné pro stanice Jiřího z Poděbrad nebo Flora),
- vyjet nahoru sedíc na bočních pásech pro ruce,
- vyjet nahoru stojíc každou nohou na jednom pásu,
- atd.
Další tipy na hrozně pomalé eskalátory nebo aktivity, které na nich lze provozovat, uvítám v komentářích 🙂
3 replies on “co dělat s pomalými eskalátory”
Doporučuju svézt se metrem v Moskvě:
1) schody tam jezdí rychle;
2) jakoukoliv Tebou navrhovanou kravinu zatrhne děžurná v uniformě;
3) všichni stojí vpravo, bo bod 2;
4) vůbec je to zážitek.
Ale k tématu – já, když jsem jezdil metrem denně, tak jsem skutečně všechny schody chodil nahoru i dolů. Když jsem se přestěhoval a přestal chodit, přibral jsem dvě kila 🙂
Do Moskvy bych se rád podíval i tak, už kvůli té kruhové linky. A po eskalátorech chodím (pokud jedu sám) oběma směry. Akorát ta Hradčanská je teda za trest..
Jojo, Hradčanská… Když jsem občas jezdíval vlakem z nádraží Praha – Dejvice, a jel jsem pozdě, tak to bylo o infarkt…