9 týdnů

Právě tolik času uplynulo od mého příjezdu do Lotyšska a to je už celkem dlouho na to, abych konečně taky něco napsal sem.

Na vypravování je toho hodně, ale nehodlám sem dávat každodenní zážitky. Od toho mám profil na Twitteru. Spíše obecné poznatky, které jsem za tu dobu nasbíral. Možná proto mi to tak trvalo.

• ekonomický vývoj se v Pobaltí projevuje zvyšováním cen a inflace; přitom burza v Rize posílila za poslední 3 měsíce skoro na stejnou úroveň jako byla před rokem
• taky nálada v zemi odpovídá “krizi”, což je zároveň skoro nejpoužívanější slovo
• to ale zároveň nebrání studentům organizovat poměrně bujaré akce a party, i když je zakázán prodej alkoholických nápojů po 22. hodině
• dopravní podnik rozlišuje autobusy od ostatních prostředků MHD – lístek na trolejbus a tramvaj v trafice koupíte, v autobuse je průvodčí – přitom lístek stojí stejně
• vlaky jsou proti autobusům extrémně levné, na některých trasách (okolo 70 km) stojí polovinu
• velmi oceňuji sebeironii kamarádů, které mezi místními mám: “co musím udělat, abych se stal lotyšským prezidentem” – “být žena nebo doktor”; “proč je v hospodách tak draho?” – “zvedli ceny na hokejové MS a nějak je zapomněli vrátit”
• každý správný dům má svoji myš, i univerzita; náš dům měl tři, dvě bohužel narazily na mě a třetí na spolubydlícího 🙂
• ani počasí už není co bývalo, řeka Daugava prý loni nezamrzla a v září jsme chvíli měli stejné teploty jako v Turecku; doufám, že aspoň ten sníh se objeví

Zážitků je plno, jsou stejně unikátní jako lidi, které tady potkávám. I proto jsem se rozhodl zůstat ještě jeden semestr a psát diplomku na dálku. Do května tedy máte čas se za mnou zastavit. Anebo mě odchytit přes Vánoce v Česku..