Proč krok stranou? Ne, neznamená to, že by se nám snad v Belgii nelíbilo nebo že bychom chtěli tuto zemi hanět. Ba naopak. Nadpis je spíše lehkou cimrmanovskou parafrází – tato naše cesta byla totiž mimo hranice naší země a pro mě první cestou směrem do západní Evropy, a to se s plánem projezdit nejdříve Českou republiku tak úplně neshoduje.
Nevím, zda to bylo ještě dohasínajícím “reintegračním šokem” po návratu ze zahraniční praxe, ale zejména o prázdninách jsem cítil, že mě zase láká jet se zase podívat někam, kde jsem ještě nebyl, poznat nová místa, lidi, architekturu.. Asi bych vzal zavděk kteroukolí zemí, ale nápad na výlet přišel spíše náhodně. S mou přítelkyní jsme v srpnu zareagovali na nabídku levných letenek od SkyEurope s destinací Brusel. Za 1800czk za osobu včetně poplatků – rychlejší než autobus a dokonce i lehce levnější (příklad).
Stihli jsme projít centrum města, navštívit muzeum historických automobilů, několik kostelů, Atomium a prošli kolem budov Evropského parlamentu, parku Mini Europe (už měli bohužel zavřeno) a fotbalově-atletického stadionu krále Baudoina. Překvapilo mě, jak malé je samotné historické centrum města v porovnání s jinými, ale v průvodci jsem se později dočetl, jak to vlastně bylo – Belgie je totiž poměrně mladou zemí (získala nezávislost až v 19. století) a Brusel byl jako hlavní město ustaven následně. Kvůli tomu bylo nutno postavit mnoho nových budov, nejčastěji na místech starých, demolovaných domů.
V dalších dnech jsme navštívili Oostende, Bruggy a Gent. Proti Bruselu menší města, ale přesto úchvatná. V Oostende jsme byli jenom chvíli, ale moře je moře 🙂 Do Brugg jsme jeli s jasným záměrem – navštívit muzeum čokolády, na které jsme dostali tip. Tolik množství sladké hmoty v jednom domě jsem ještě neviděl, byl jsem překvapen i tím, s jakou pýchou vyprávělo o zpracování kakaa naučné video a koneckonců i šéfcukrář (existuje takové slovo?), který prohlídky návštěvníků každou půlhodinu končil praktickou ukázkou výroby pralinek i s ochutnávkou. To celé s komentářem ve třech jazycích. Samotné město mimo hlavní ulici a náměstí působilo spíše tišším dojmem, možná díky úzkým uličkám mezi starými domy.
Gent oproti tomu byl v sobotním pozdním odpoledni plný lidí, prodírajících se navzájem mezi davy ostatních nákupůchtivých Belgičanů a turistů z různých koutů světa (nejčastěji jsme slýchali španělštinu). Péče o památky je velmi dobře vidět, zajímavě na mě působilo skloubení starých katedrál a středověkých domů s moderními tramvajemi anebo otočnými mosty přes vodní kanál v centru. A těch cyklistů všude okolo..
Na nedělní dopoledne jsme se chtěli vypravit ještě do Leuvenu nebo Antverp, ale nějak nám nezbývaly síly a chuť vypravit se na další putování, takže jsme se ještě jednou prošli centrem hlavního města a pomalu se přemístili na letiště Zawentem. Aspoň máme důvod se do této části Evropy ještě někdy podívat. A klidně i na delší dobu než 4 dny.. Fotkami se můžete pokochat tady.
2 replies on “krok stranou – belgie / a step aside – belgium”
Co belgická piva?
MSH: Mám-li hodnotit, na Stellu nemá žádné z nich. A to jsme testovali důkladně (viz galerie) 🙂
Jupiler i Maes jsou proti Stelle jakoby bez chuti, hodně naředěné, necítil jsem tam mnoho chuti.
Hoegaarden je liga sama pro sebe, pivo s příchutí limonády jenom tak nenajdeš – a to prý dávají citron i na okraj sklenice, jako na nějaký aperitiv. Jako by nevěděli, že pivo bývá hlavním nápojem dne..
To poslední bylo třešňové a nechutnalo ani holkám (kterým primárně bylo určeno).. Byly toho dvě deci a zůstalo, i když u stolu nás bylo šest..